norské počasí

Některé funkce této stránky nemohou pracovat, protože nejsou povoleny cookies.
Pro jejich aktivaci použijte Nastavení soukromí.

Modely, počítačové věštírny počasí: Jak vznikají tabulky, co nám říkají, jestli bude pršet?

 
Už jste někdy sledovali barevné mapy a tabulky s předpovědí počasí a přemýšleli, jak je vůbec možné, že někdo dokáže tak přesně odhadnout, jestli zítra bude slunce, nebo budeme potřebovat deštník? Nejde o žádný zázrak, ale o sofistikovanou vědu a neskutečně chytré počítače, které nám pomáhají nahlédnout do budoucnosti – té meteorologické, samozřejmě! Pojďme se společně podívat pod pokličku těchto digitálních věštíren a zjistit, jak se rodí předpovědi, na které se každý den spoléháme.

Jak si počítače hrají na počasí? Virtuální kopie naší atmosféry!
Možná si pod pojmem „model“ představíte zmenšenou verzi auta nebo letadla. V meteorologii je to trochu jiné. Počítačový model počasí je vlastně taková virtuální kopie naší atmosféry. Do tohoto „modelu“ se neustále vkládají obrovská množství aktuálních dat o počasí z celého světa – informace o teplotě, tlaku vzduchu, vlhkosti, rychlosti a směru větru, a to z různých zdrojů, jako jsou meteorologické stanice na zemi, balóny ve vzduchu, lodě na moři, a dokonce i satelity kroužící nad naší hlavou.

Tato surová data by nám ale sama o sobě moc neřekla. Proto přicházejí na řadu složité matematické rovnice, které popisují, jak se vzduch chová, jak proudí, jak se mění jeho teplota a vlhkost. Tyto rovnice jsou tak složité, že je dokážou vyřešit jen ty nejvýkonnější počítače na světě! Tyto superpočítače pak na základě aktuálních dat a těchto rovnic „počítají“, jak se bude atmosféra vyvíjet v následujících hodinách a dnech. Konečným výsledkem jsou právě ty barevné mapy, grafy a tabulky, které vidíme v předpovědích.

Počasí pod kontrolou: Seznamte se s nejmocnějšími modely světa
Na světě existuje několik hlavních center, která vyvíjejí a provozují tyto složité modely. Každý z nich má své silné stránky a specializace. Pojďme si představit některé z těch nejdůležitějších, se kterými se můžete setkat i na naší stránce:

• Evropský model (ECMWF) – Ten, co ho používá i norská předpověď yr.no: Tento model, za kterým stojí Evropské Centrum pro střednědobé předpovědi počasí, je často považován za jeden z nejpřesnějších na světě, a to zejména pro předpovědi na několik dní dopředu (klidně i na 10 dní!). Představte si ho jako takového „premianta“ mezi modely, který si často vede nejlépe v různých testech přesnosti. A právě na datech z tohoto modelu staví své předpovědi i oblíbený Norský meteorologický institut, jehož předpovědi u nás také najdete.
  
  
• Německý model ICON – Preciznost s německou důkladností: Model ICON (Icosahedral Nonhydrostatic) je dílem německé meteorologické služby Deutscher Wetterdienst (DWD). Je relativně mladý, ale velmi rychle si získal reputaci pro svou schopnost přesně předpovídat počasí v Evropě, a to i s velmi jemným rozlišením (představte si, že dokáže „vidět“ detaily počasí na malém území). Je skvělý i pro předpovědi bouřek a jiných nebezpečných jevů. Na naší stránce díky němu můžete sledovat detailní předpověď pro Německo a přilehlé oblasti, tedy i Českou republiku. Chcete vědět na hodinu přesně, kdy přijde bouřka? Pak se zde mrkněte na předpovědi právě tohoto modelu!
  
  
• Americký model GFS – Globální pohled zpoza oceánu: Model GFS (Global Forecast System) je vyvíjen Národním úřadem pro oceán a atmosféru Spojených států (NOAA). Je to takový „dálkoplavec“ mezi modely, protože dokáže předpovídat počasí na velmi dlouhou dobu dopředu, klidně i na 16 dní! I když v krátkodobých předpovědích nemusí být vždycky ten nejpřesnější, jeho globální záběr a dlouhodobý výhled z něj dělají velmi cenný nástroj. I jeho výstupy u nás můžete sledovat.
  
  
• A co třeba ALADIN? Náš „domácí specialista“: Kromě těchto globálních „velmocí“ existují i regionální modely, které se zaměřují na detailní předpovědi pro menší oblasti. Jedním z nich je například model ALADIN, který používá Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ten je jako takový „místní patriot“, který nejlépe rozumí specifickým podmínkám počasí u nás a dokáže poskytnout velmi přesné předpovědi na krátkou dobu.

Jak z čísel vzniká počasí? Kouzlo matematických rovnic
Každý z těchto modelů používá trochu jiné „recepty“ na to, jak simulovat atmosféru. Ale v zásadě všechny vycházejí ze základních fyzikálních zákonů, které řídí chování vzduchu a vody. Představte si to jako obrovskou skládačku, kde každé měření počasí je jeden dílek, a počítač se snaží poskládat z těchto dílků obraz budoucnosti.

Modely berou v úvahu spoustu různých faktorů – od teploty a vlhkosti až po oceánské proudy a sluneční záření. A neustále se vyvíjejí a zlepšují, protože vědci se snaží, aby byly naše předpovědi co nejpřesnější.

Kdo vidí do budoucnosti nejlépe? Souboj modelů počasí!
Stejně jako v životě, ani mezi modely počasí neexistuje jeden, který by byl vždycky a ve všem nejlepší. Každý má své silné a slabé stránky:

• ECMWF: Často nejpřesnější pro střednědobé předpovědi.
• ICON: Skvělý pro detailní předpovědi v Evropě a pro extrémní jevy.
• GFS: Výborný pro dlouhodobý výhled a globální přehled.
• ALADIN: Nejlepší pro detailní regionální předpovědi na krátkou dobu.

Vyzkoušejte si věštění počasí sami: Jak číst modely na naší stránce?
A teď ta praktická část! Pokud chcete prohlédnout, jak se tyto modely liší v předpovědi pro vaše oblíbené místo, můžete tak snadno učinit přímo na naší stránce. V horní části najdete tlačítka s názvy modelů: yr.no - dwd.de - noaa.gov. Jednoduše na ně klikněte a uvidíte předpověď pro zvolené místo podle daného modelu. Můžete si tak snadno porovnat, jak vidí počasí Evropské Centrum, německá služba nebo americká NOAA. A pokud vás zajímá předpověď od našeho „domácího specialisty“, modelu ALADIN, tu najdete přímo na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu na adrese: https://chmi.cz/.

Jak moc můžeme věřit předpovědím? Přesnost klesá s časem
Asi jste si sami všimli, že čím vzdálenější je předpověď, tím je méně jistá. Je to podobné, jako když se snažíte dohlédnout na konec dlouhé cesty – detaily se ztrácejí. Přesnost modelů s časem klesá. Zatímco předpovědi na 1-3 dny bývají poměrně spolehlivé, u těch na 5-7 dní už se může objevit větší nejistota. A předpovědi na 10 dní a více je lepší brát spíš orientačně.

Počítačové věštírny: Když technologie předpovídá déšť i slunce
Díky neustálému vývoji počítačových modelů se naše schopnost předpovídat počasí neustále zlepšuje. I když žádný model není stoprocentně dokonalý, jsou to neuvěřitelně mocné nástroje, které nám pomáhají lépe se orientovat v zajímavém a neustále se měnícím světě počasí. A když příště uvidíte na naší stránce předpověď, budete už vědět, že za ní stojí armáda chytrých počítačů a sofistikovaných modelů, které se pro vás snaží rozluštit, co nám chystá obloha!
  
#norsképočasí #počítačovémodely #meteorologie #numerickýmodel #předpověďpočasí #dataopočasí #modelECMWF #modelICON #modelGFS #modelALADIN #superpočítače #věda #technologie #ČHMÚ #DWD #satelitnídata #GPS #GNSS #random

Jak váš mobil ví, jestli si ráno vzít deštník? Magie? Ne, věda!

 
Jak to, že váš mobil ví, jestli si ráno vzít deštník, i když venku ještě svítí slunce? Předpověď počasí, kterou denně sledujeme, není žádná magie. Je to výsledek fascinující cesty dat, složitých výpočtů a práce supervýkonných počítačů. Pojďme se podívat, jak meteorologové dokážou s takovou přesností – a občas i s lehkou nepřesností – předvídat, co nás čeká. [ pokračovat | 4min čtení ]