norské počasí

Některé funkce této stránky nemohou pracovat, protože nejsou povoleny cookies.
Pro jejich aktivaci použijte Nastavení soukromí.

Pozor, blýská se! Co dělat při bouřce, aby to bylo bezpečné?

 
Bouřky jsou běžnou součástí teplejších měsíců roku, od jara až do podzimu. Je to pořádná podívaná, nebe se rozsvítí a všechno se otřese, když zazní hrom. Jsou ale také pěkně nebezpečné. Nejděsivější na bouřce je pro většinu z nás blesk. Víte ale, co to vlastně je a proč se před ním schovávat, a hlavně – jak se zachovat? Pojďme se na bouřku podívat zblízka a vyjasnit si, co při ní dělat, abyste byli v bezpečí.

Co se děje, když se blýská?
Bouřka je v podstatě velký mrak (meteorologové mu říkají kumulonimbus), ve kterém se dějí pořádné turbulence. Vzduch se v něm rychle pohybuje nahoru a dolů, a jak se srážejí kapky vody, kroupy a ledové částice, vzniká statická elektřina. Ta se hromadí, až je jí tolik, že se náboj musí vyrovnat – a to je ten moment, kdy přeskočí blesk.

Blesk je vlastně obrovská jiskra, elektrický výboj, který si hledá cestu nejmenšího odporu – nejčastěji mezi mrakem a zemí. A když mraky burácejí, v jednom okamžiku se v té jiskře uvolní tolik energie, že se vzduch kolem ní zahřeje klidně až na 30 000°C! Je to fakt síla, a právě ta teplota a elektrický proud dělají blesk nebezpečným.

Proč se blesku bát?
Blesk nemusí uhodit přímo do vás (což je naštěstí dost vzácné, i když nejnebezpečnější). Elektřina si totiž nějakou pro nás nebezpečnou cestu najde:

• Jako zkrat na dálku: Blesk udeří do stromu nebo třeba domu kousek od vás. Proud se pak může šířit jejich konstrukcí nebo mokrou zemí a dostat se až k vám.
  
  
• Přeskočí to: Stojíte blízko něčeho, do čeho uhodí blesk (třeba stromu), a výboj může přeskočit přímo na vás, jako by si "zkrátil cestu".
  
  
• Proud po zemi: Když blesk udeří do země, elektrický proud se šíří povrchem. Pokud zrovna stojíte nebo sedíte na mokré zemi, proud může projít vašim tělem přes nohy – a to je taky hodně nebezpečné.

Zásah bleskem dokáže pořádně poničit tělo – může způsobit popáleniny, rozhodit srdeční rytmus (klidně i se zástavou) nebo třeba vyřadit nervový systém. Často lidi po zásahu omdlí. Dobrá zpráva je, že hodně lidí se z toho dostane bez trvalých následků, ale ten první moment je kritický. Blesk umí taky napáchat škody na majetku – zapálit střechu, zničit televizi nebo počítač přes elektrickou síť.

Co dělat, když vás bouřka chytne venku (nebo doma)?
Nejlepší rada je jednoduchá: sledovat předpověď a když to vypadá na bouřku, zůstat doma nebo se schovat někde uvnitř. Ale co když už jste venku? Nezpanikařte, jen se řiďte několika pravidly:

Venku v přírodě (louka, park, les, pole):

• Rychle pryč od stromů, pokud je to jen trochu možné. Pokud vás bouřka zastihne v lese a nemáte se kam schovat, jděte co nejhlouběji do lesa. Všude, kde jsou stromy, se držte dál od těch nejvyšších.
  
  
• Najděte si co nejnižší místo. Schovejte se v nějaké proláklině. Ale pozor, ne v úplně nejnižším bodě, kde se může hromadit voda.
  
  
• Přikrčte se, nohy u sebe. Ideálně si sedněte na batoh nebo karimatku, pokud máte. Zkuste se země dotýkat co nejmenší plochou. Ruce si dejte na kolena nebo k sobě, hlavně se s nimi nedotýkejte země.
  
  
• Držte si odstup. Pokud jste s kamarády, nestůjte u sebe nalepení. Bezpečný odstup jsou aspoň 3 metry. Blesk by mohl přeskočit z jednoho na druhého.
  
  
• Odložte to, co vede proud. Kola, kovové hole, deštníky – nepřitahují sice blesk, ale při zásahu v okolí jsou dobrými vodiči a zvyšují riziko.
  

V autě nebo karavanu:
Kovová karoserie auta funguje jako Faradayova klec – pokud blesk udeří, proud projde po vnějším povrchu karoserie a svede se do země. Uvnitř auta jste relativně v bezpečí. Hlavně se ale nedotýkejte kovových částí (klik, rádia, atd.) a počkejte, dokud bouřka nepřejde.

Na vodě:
Okamžitě ven! Voda je super vodič, pryč od ní a ideálně i od břehu.

Na horách:
Co nejrychleji dolů! Z hřebenů, vrcholů a otevřených skalnatých míst.

Doma nebo v budově:

• Dál od oken a dveří. A taky od kovových věcí (topení, potrubí).
  
  
• Vytáhněte elektroniku ze zásuvek. Televize, počítače, nabíječky – blesk umí přiběhnout i po drátech.

Co dělat, když někdo dostane zásah?
Nebojte se pomoct! Člověk zasažený bleskem v sobě nedrží elektřinu, můžete se ho klidně dotýkat. Pokud se nehýbe a nedýchá, okamžitě volejte záchranku (155 nebo 112) a začněte s oživováním (masáž srdce a umělé dýchání). Rychlá pomoc je v tu chvíli nejdůležitější!

Na co si dát pozor – v kostce:
Bouřka je působivá a nemusí být nebezpečná, když víte, jak se kdy zachovat. Nejdůležitější je:

• Nejschovávejte se pod stromy (fakt ne!).
• Pokud jste venku, najděte si nízké místo a dřepněte si s nohama u sebe.
• Ve skupině si držte odstup.
• Pryč od vody a kovových předmětů.
• Doma se držte dál od oken a odpojte elektroniku.
• Při zásahu bleskem rychle volejte pomoc a případně oživujte.

Znát tato jednoduchá pravidla vám pomůže užít si teplejší měsíce roku bez zbytečných starostí, i když se zrovna blýská a hřmí. Buďte při bouřce v bezpečí!
  
#bouřky #blesk #bezpečnost #bezpečípřibouřce #výstrahy #nebezpečí #meteorologie #počasí #jaro #léto #podzim #věda #příroda #lidskézdraví #codělat #rjaro #rléto #rpodzim

Lesní požáry v Česku: Tiché nebezpečí, které nesmíme podceňovat

 
Lesní požáry představují v České republice tiché, ale významné nebezpečí, které není radno podceňovat. Riziko jejich vzniku a rychlého šíření je výrazně zvýšeno v obdobích dlouhodobého sucha, kdy je krajina vysušená, a za větrného počasí. Tyto podmínky vytvářejí nebezpečnou situaci, kdy i malá neopatrnost může vést k rozsáhlým požárům s ničivými následky. [ pokračovat | 4min čtení ]